Adam Vojtěch: Připravujeme cestu, jak k pacientům dostat i velmi drahé léky.

11.03.2019

I do zdravotnictví vstoupila všudypřítomná elektronizace. Prvním celostátním počinem je elektronický recept, který bude během příštího roku obohacen o tzv. lékový záznam. Jde o elektronický seznam všech léků, které pacient užívá.

"Bude užitečný zejména u seniorů a chronicky nemocných. Často totiž užívají řadu léků, někdy až dvacet denně, z nichž některé se navzájem vylučují, anebo jde o léky se stejným účinkem. Lékaři přitom dosud nemají reálnou možnost rizika zjistit. Díky lékovému záznamu bude moci lékař pacientovi správně nastavit skladbu léků, a odbourat nežádoucí jevy, které mohou pacienta poškodit," vysvětluje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Odkdy začne lékový záznam fungovat? 
Na jaře bude snad legislativní proces jeho zákonné úpravy dokončen a novela bude účinná během léta nebo nejpozději na podzim. Do lékového záznamu budou moci nahlížet ošetřující lékaři pacienta. Plánujeme ale šestiměsíční období, během něhož nebude sdílen a lidé budou moci vyjádřit nesouhlas se sdílením, nebo případně souhlas udělit jen konkrétnímu lékaři. Tato možnost tady bude samozřejmě vždy. Na přechodné období, které jsem tady zmínil, budeme vázat i kampaň, jež vysvětlí, co to lékový záznam je a představí lidem jeho přínosy.

Co tedy lékový záznam přinese? 
Nabídne benefit v podobě možnosti sdílet data napříč poskytovateli zdravotní péče, což znamená zejména větší bezpečnost pacienta. Doufejme, že lékaři či lékárníci budou lékový záznam využívat. Pokud však někdo nebude chtít, aby tyto informace byly sdíleny, má možnost to kdykoliv říct.

Jak prakticky bude moci člověk dát najevo tuto nechuť? 
Jednoduše přes webovou nebo mobilní aplikaci, nebo dopisem na Státní ústav pro kontrolu léčiv

Budu-li se sdílením dat o mých lécích souhlasit, jak bude fungovat? Přijdu k lékaři, který si pod mým rodným číslem na počítači zobrazí celý seznam mých léků? 
Bude muset jít jen o lékaře, s nímž má pacient již určitý vztah. Ten definujeme ve dvou rovinách. Buď půjde o lékaře, jenž pacientovi již v minulosti předepsal elektronický recept a pacient si lék vyzvedl. Tj. je to jeho ošetřující lékař. Pokud ještě žádný vztah nemají, pacient se prokáže občanským průkazem, ověří se jeho totožnost, a pak bude mít lékař přístup k jeho lékovému záznamu. Není možné, aby mohl do lékového záznamu nahlížet kdokoliv.

Hovořilo se o tom, že záchranáři budou mít speciální přístup...
Ano, ti mají zvláštní režim, protože ne vždy mohou požadovat po lidech občanský průkaz. Například když bude pacient v bezvědomí, a záchranář bude potřebovat rychle znát, jaké léky bere, dostane se k němu i bez jeho souhlasu. Ale v případě, že pacient předtím zakázal svůj lékový záznam sdílet, nedostanou se k němu ani záchranáři.

Přinese eRecept ještě další výhody? 
Počítáme s jeho dalším rozvojem. Příští rok máme v plánu další novelu týkající se receptů s modrým pruhem, tedy opiátových léčiv, které jsou stále papírové, vedou se tzv. opiátové knihy apod. To vše chceme elektronizovat. Elektronický recept bude živým organismem, uvažujeme o dalších věcech. Například když SÚKL vyhlásí, že je nějaká šarže léků závadná, dostane o tom lékař hned zprávu, aby tato konkrétní léčiva pacientům nepředepisoval. Primárně je ale cílem eReceptu zvýšit kvalitu a bezpečnost péče o pacienty. To umožňuje právě sdílení dat s lékaři, kteří tak budou vědět, jaké léky pacient užívá.

S fungováním eReceptu máme skoro roční zkušenost. Osvědčil se? 
Z našeho pohledu ano. Slýcháme čím dál více pozitivních reakcí, i od lékařů. Například jeden lékař mi říkal, že oceňuje, že se dozví, zda si pacient lék skutečně vyzvedl, což u listinného receptu nejde. Jedna pacientka si mu stále stěžovala, že jí předepsaný lék nezabírá, ale lékař pak zjistil, že si ho ani nevyzvedávala. Elektronický recept také nelze zfalšovat, což je rovněž velké plus. I pacientům již dnes přináší výhody. Například vidíme na datech, jak roste oblíbenost zasílání receptu prostřednictvím sms. Již nyní se jich měsíčně pošle zhruba 400 tisíc.

Chystáte v oblasti elektronizace zdravotnictví další počin? 
Ve zdravotnictví je celá řada dat a dokumentace o absolvovaných vyšetřeních, průběhu kontroly či hospitalizace a mnoho dalších. A podobně jako u léků není zřejmé, jaká všechna vyšetření byla nemocnému poskytnuta. Nyní připravujeme nový zákon o elektronizaci zdravotnictví, který nastaví kompletní infrastrukturu eHealth v České republice. Předpokládáme, že bude účinný v polovině roku 2020. Potom bude veškerá dokumentace vedena elektronicky a obecně všechna data o anamnéze, provedených vyšetřeních, samozřejmě o lécích apod. budou sdílena.

Co si od tohoto sdílení všech informací slibujete?
Předpokládáme, že povede k úsporám, protože pacienti nebudou posíláni zbytečně na vyšetření, a k transparentnosti, bezpečnosti a kvalitě péče. Data půjdou za pacientem, nebude se muset třeba starat o doručení výstupní zprávy z hospitalizace svému praktickému lékaři, podobně to bude se žádankami atd. Nastavíme do zákona přechodnou účinnost zřejmě na 5 let, protože nemůžeme zavést z roku na rok povinnost vést dokumentaci jen v elektronické podobě.

Zároveň připravujete novelu, která bude měnit současný způsob stanovování cen a úhrad léčiv. Jaký bude mít konkrétní dopad na pacienty? 
Jsme přesvědčeni, že pozitivní. Nová pravidla vytváříme ve spolupráci s pacienty. Aktivizoval jsem pacientské organizace tady na ministerstvu, a jsou nám podobně jako lékařské společnosti rovnocennými partnery. Jsou součástí pracovních skupin včetně té pro ceny a úhrady léčiv. U léků řešíme dvě základní oblasti. První je otázka dostupnosti inovativních léčiv a léčby vzácných onemocnění. Tyto léky se hůře dostávají k pacientům. Jsou velmi drahé, často se vztahují jen k menším skupinám pacientů a neprojdou standardním procesem stanovování cen a úhrad na SÚKL. Vytváříme tedy pro ně specifický režim. Vysoce inovativním léčivým přípravkům stanovíme dočasnou úhradu ze zdravotního pojištění na tři roky, aby lék mohl prokázat svou reálnou činnost, a pak mu byla třeba přiznána trvalá úhrada. Pro posuzování úhrad velmi drahých léků, u nichž nelze prokázat nákladovou efektivitu, a kde například péče o jednoho pacienta stojí 20 milionů korun ročně a pacientů je jen pár, vytvoříme tzv. kolektivní orgán, v němž budou zastoupeni pacienti, lékaři a pojišťovny. Ten nebude přísně posuzovat nákladovou efektivitu, ale především přínos léčby a pochopitelně také možnosti rozpočtu zdravotních pojišťoven. Víme, že tyto léky nejsou schopny dostat úhradu ve standardním řízení, a proto pro ně hledáme jinou variantu, jak je dostat k pacientům. V této krátkodobé novele jsme již ve fázi paragrafovaného znění, které brzy pošleme do legislativního procesu.

Tato nová úprava reaguje na přetíženost tzv. paragrafu 16, který umožňuje dostat k pacientovi nehrazenou léčbu? 
Přesně tak. Je to reakce na strmý nárůst využívání tohoto paragrafu. Dnes již neplní původní roli, že je určen pouze pro opravdu výjimečné případy. Naopak jsou jich desítky tisíc a jde o případy, které lze řešit standardnějším způsobem a nezatěžovat zbytečně pacienty a lékaře administrativou a dohady se zdravotními pojišťovnami. Chceme tedy roli paragrafu 16 vrátit k jedinečným případům.

A čím se bude zabývat druhá oblast změn? 
Připravujeme velkou revizi celého systému nastavování cen a úhrad za léky, což se více týká standardních léků. Systém již funguje deset let, jsou v něm určité nedokonalosti, například správní řízení jsou zdlouhavá. Chceme proto, aby byla flexibilní a pokud možno se zkrátila. Zkrátka, aby se účinný a efektivní lék dostal k pacientovi rychleji.

Od Nového roku bude platit nový režim pro úhrady zdravotnických pomůcek. Jaké změny na pacienty čekají? 
Jde o záležitost, která se bytostně dotýká pacientů, chronicky nemocných, zdravotně postižených, paraplegiků, diabetiků, stomiků a mnoha dalších. Pojišťovny ročně zaplatí za zdravotnické prostředky na poukaz 6 miliard korun. Nový režim zavádí předvídatelněji, na co má pacient nárok, a také snazší vstup pro nové pomůcky do systému. Seznam bude pravidelně aktualizován a zveřejňován. Pacientům bude plně hrazeno širší spektrum zdravotnických prostředků než doposud. Například u paraplegiků se zavádí souběh vozíků, které jsou hrazeny. Nově jim bude hrazen jak elektrický, tak i mechanický vozík pro domácí použití (více viz Nový způsob úhrad za zdravotnické pomůcky).

Od ledna se také sníží výše ochranného limitu na doplatky za léky na 500 korun ročně invalidům, stejně jako je tomu u seniorů od 70 let?
Myslíme si, že je to správný krok. Nebylo správně, že se dosud pohlíželo z tohoto úhlu na invalidy jako na ekonomicky aktivní lidi, byť je často jejich příjem nižší než u starobních důchodců.

Jak se stavíte k nápadům lékárnické komory na zavedení pevného doplatku za léky? 
Je pravda, že lékárníkům se v minulosti na ministerstvu zrovna nedopřávalo sluchu. Myslíme si, že to není správně, protože i oni jsou součástí systému zdravotní péče. V lednu proto vznikne pracovní skupinu k lékárenství a také odměňování lékáren. Ale nedokážeme si úplně představit, jak by reálně fungovaly pevné doplatky za léky. Myslím si, že by přinesly nárůst doplatku i za ty léky, které dnes pacient v mnohých lékárnách dostane zadarmo.

Zřejmě nejčastěji se lidé ve zdravotnictví potkávají se svým praktickým lékařem. Mohou očekávat nějaké změny i v této síti? 
Péče praktických lékařů je z našeho pohledu ve zdravotnictví zásadní. Dosud však neměl tento segment příliš prioritu, a proto teď čelíme problému, že nám tito lékaři ubývají. Pracujeme proto intenzivně na reformě primární péče. Chceme posílit roli praktického lékaře právě proto, že ho lidé využívají nejvíce. Dáme mu větší kompetence a možnost předepisovat léky, u nichž to dnes kvůli administrativním bariérám nejde. Aby si lidé si o něm již neříkali: "Stejně mi nepomůže a jen mě pošle někam jinam". Díky širšímu spektru služeb se budou moci lékaři starat o chronicky nemocné, např. o nekomplikované diabetiky. Na druhou stranu budeme po praktických lékařích chtít, aby lépe pracovali, měli širší ordinační hodiny. Chceme podporovat vznik tzv. sdružených praxí, kdy budou mít 2 či 3 lékaři společnou ordinaci a garantovali by díky tomu ordinační dobu řekněme od sedmi ráno do sedmi hodin večer. Pak by je mohli pacienti více využívat a nemuseli by jezdit na urgentní příjem do nemocnice, které bývají přetíženy případy, jež tam nepatří. Koncepci máme připravenou, ale taková změna je záležitostí na více let. Pro nastupující generaci praktiků, pro ty, kteří se chtějí o pacienty starat, a nejen vypisovat žádanky, jsou tyto změny lákavé.

Máte pro ně také připraveny nějaké pobídky, aby šli léčit i do odlehlejších oblastí? 
Ano, program již běží. Již jsme přidělili praktickým lékařům asi 22 dotací na rozjezd praxe a stomatologům asi deset dotací. Chceme v těchto dotacích i dále pokračovat. Mohou je k práci v odlehlejší oblasti motivovat, byť to není jen záležitost peněz, jak vyplývá z průzkumů, ale i otázka dalšího zázemí, jako je práce pro partnera, škola, školka apod.

Říkáte, že více začleňujete do přípravy legislativních změn také pacientské organizace. Chystáte se jejich postavení také uzákonit? 
Máme na ministerstvu volenou pacientskou radu, která je poradním orgánem ministra. Tato instituce je zakotvená ve struktuře úřadu, pravidelně se schází, připomínkuje zákony, jejich zástupci jsou v pracovních skupinách, které pracují na legislativě, reformách. Připravujeme pro ně také různá školení, jak zdravotnický systém funguje, i když mnoho z nich je velmi znalých problematiky. Již jsme si stanovili interní definici pacientských organizací, chceme, aby měly průhledné financování a nešlo jen o nějaké lobbistické skupiny. Připravujeme pro ně dotační programy, aby nebyly závislé jen na darech farmaceutických firem. A rovněž je chceme začlenit do zákona, který řekne, co je pacientská organizace a jaké musí plnit podmínky, jako je právě transparentní financování, výroční zpráva apod.

Marcela Alföldi Šperkerová pro portál i60

Nový způsob úhrad za zdravotnické pomůcky 
- Platí od 1.1.2019. 
- Změny budou nabíhat postupně až do konce listopadu. Do té doby se bude většina zdravotnických prostředků hradit za stejných podmínek a ve stejné výši jako doposud. 
- Již od Nového roku se mění úhrady individuálně zhotovovaných zdravotnických prostředků (na zakázku vyráběné ortézy, protézy, epitézy, vložky do bot, obuv, oční protézy, kompresivní punčochy, kruhové pletení na popáleniny, návleky na lymfodrenáže, ušní tvarovky, kontaktní čočky).
- Od ledna budou také sjednoceny úhrady u zhruba 500 položek, například některých typů pomůcek pro diabetiky. které dosud hradí zaměstnanecké zdravotní pojišťovny odlišně od VZP. 
- Pro lékaře a pacienty nastane hlavní změna 1. prosince 2019. Od tohoto data začínají být sériově vyráběné zdravotnické prostředky hrazeny podle nových pravidel a v nové výši. Od tohoto data bude platit nový číselník s výší a podmínkami úhrad a s novými kódy SÚKL, a to i pro dnes již hrazené zdravotnické prostředky. 
- Pacienti budou mít plně hrazeno širší spektrum zdravotnických prostředků. V některých skupinách poklesne spoluúčast pojištěnců, v jiných se zase navyšuje počet pomůcek, na které mají nárok.
- Další informace získáte na: https://www.niszp.cz/kategorizace-uhradova-regulace-zdravotnickych-prostredku-hrazenych-na-poukaz 
Zdroj: MZ ČR