Jak požádat o předčasný důchod? A vyplatí se to?

12.02.2018

O tzv. předčasný starobní důchod, stejně tak jako o ostatní dávky důchodového pojištění, se žádá u okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) příslušné podle místa trvalého pobytu žadatele. Na území hl. m. Prahy vykonává působnost OSSZ Pražská správa sociálního zabezpečení (PSSZ), v Brně pak Městská správa sociálního zabezpečení (MSSZ). Jinak je tomu u příslušníků ozbrojených sil (vojáci, policisté, hasiči, příslušníci vězeňské služby) - ti žádají o důchod u příslušného útvaru ministerstva obrany, vnitra nebo spravedlnosti.

Termín pro podání žádosti není pevně stanoven, zákon však umožňuje podat ji nejdéle 4 měsíce před požadovaným datem přiznání; v případě dřívějšího podání by příslušný orgán sociálního zabezpečení řízení přerušil, resp. zastavil. Tzv. předčasný starobní důchod nelze (na rozdíl od tzv. řádného starobního důchodu) přiznat zpětně, tj. lze jej přiznat nejdříve ode dne, v němž byla žádost o tuto dávku podána.

Důchodový věk se stanoví v závislosti na roce narození pojištěnce, jeho hranice je ještě stále rozdílná pro muže a pro ženy, u žen se navíc až dosud zohledňuje počet vychovaných dětí. Tabulka důchodového věku je přílohou zákona o důchodovém pojištění, lze ji nalézt např. zde. Důchodový věk lze rovněž zjistit pomocí tzv. věkové kalkulačky umístěné na webu Ministerstva práce a sociálních věcí. Osoba, jejíž důchodový věk je 63 roků nebo méně, může odejít do předčasného důchodu nejdříve 3 roky před dosažením důchodového věku. Osoba, jejíž důchodový věk je vyšší než 63 roků, může odejít do předčasného důchodu nejdříve ve věku 60 let.

Výše důchodu je ovlivněna výdělky pojištěnce dosaženými v tzv. rozhodném období (rok 1986 až rok předcházející roku přiznání důchodu), dále celkovou získanou dobou pojištění a dále délkou doby předčasnosti. Důchod je tím vyšší, čím vyšších výdělků pojištěnec dosahoval a čím delší dobu pojištění získal (zásada zásluhovosti). Za dobu předčasnosti se však důchod krátí, a to úměrně její délce. Nejprve se zjistí měsíční výdělkový průměr jedince, ten se následně upraví za využití příslušných redukčních hranic na tzv. výpočtový základ. Z něj se vypočte příslušný počet procent, a to tak, že za každý celý rok (násobek 365 dnů) doby pojištění náleží 1,5 % (tj. např. za 42 získaných roků pojištění náleží 63 % výpočtového základu, za 43 roků náleží 64,5 % výpočtového základu, atd.). Takto stanovená částka se následně krátí tak, že se odečítá 0,9 % výpočtového základu za každých i započatých 90 dnů z období prvních 360 dnů předčasnosti, dále o 1,2 % výpočtového základu za každých započatých 90 dnů z období dalších 360 dnů předčasnosti, a dále o 1,5 % výpočtového základu za každých započatých 90 dnů ze zbytku období předčasnosti. Tímto způsobem se stanoví procentní výměra důchodu. K ní se každému pojištěnci přičte základní výměra v pevné výši 9 % průměrné mzdy (v roce 2018 jde o částku 2700 Kč). Součet procentní a základní výměry tvoří celkovou výši důchodu.

Krácení důchodu za předčasnost je trvalé, tj. není možné dosáhnout odbourání tohoto krácení pouhým dosažením důchodového věku. Velmi přibližně lze zobecnit, že u osoby, která dosahovala průměrných výdělků ve výši průměrné mzdy, činí v roce 2018 trvalé krácení důchodu s předčasností v délce:

360 dnů cca 900 Kč,

720 dnů cca 2000 Kč,

1080 dnů cca 3300 Kč.

Tyto částky přibližně vyjadřují rozdíl mezi výší tzv. předčasného starobního důchodu a výší tzv. řádného starobního důchodu, který by náležel, pokud by daná osoba nepožádala o tzv. předčasný starobní důchod, ale vykonávala výdělečnou činnost až do data dosažení důchodového věku.

Zdroj ZDE.