Kutilové žijí déle ve zdraví.

12.02.2018

Muži, kteří něco opravují, vyrábějí či pracují kolem domu, se dožívají vyššího věku než ti méně manuálně zruční nebo líní. Nesmysl? Ne, k tomuto závěru se přiklání čím dál více lékařů.

V odborném lékařském časopise Epidemiology nedávno vyšel text s tvrzením, že u mužů, kteří jsou ve věku nad padesát let často v pohybu kolem domu, to znamená, že dělají nějaké kutilské či zahradní práce, se snižuje riziko předčasného úmrtí až o čtvrtinu.

"Řada výzkumů potvrdila, že cestou k dlouhověkosti není vyvíjení sportovních aktivit, nýbrž běžný přirozený pohyb, jaký mívali lidé v minulosti," potvrzuje lékař Deepak Chopra, který se zabývá vším, co se týká stárnutí. "Mnohokrát se nám potvrdilo, že lidé, kteří se dožili vysokého věku v dobré fyzické i psychické kondici, běžně pracovali na zahradě, vykonávali manuální práce při údržbě domu, například kosili trávu, sekali dříví, pracovali s různým nářadím, něco vyráběli. Tento přirozený pohyb je zdraví prospěšnější než hodiny trávené v posilovnách," vysvětluje.

Zkrátka, další ukázka toho, že zdravý selský rozum opět vítězí nad nejrůznějšími cílenými programy na posílení té či oné části těla. Je to důležitá zpráva zejména pro ženy, které si stěžují, že jejich muži tráví volný čas v garážích, dílnách, na zahradě. Přesněji, pro starší ženy, protože mezi mladými muži je tento způsob trávení volného času čím dál vzácnější. Zdá se tedy, že současná mladá generace sice vráží spoustu peněz do organizovaného a na míru šitého cvičení či různých forem finančně náročných sportů, ale stejný efekt by mělo, kdyby naštípali hromadu dříví nebo odvozili dvacet koleček trávy.

A co je zajímavé, vědci čím dál častěji zmiňují i pozitivní účinky prací, které vlastně nejsou až tak fyzicky náročné. Jde o různé drobné formy oprav, zhotovování různých vychytávek, zkrátka, staré dobré kutilství. To prý blahodárně působí na psychiku. Cvičí se tak jemná motorika, uplatňuje se logické myšlení, přemýšlení nad problémem. Tedy věci, které je ve vyšším věku velmi důležité neustále procvičovat.

Jaký je tedy vlastně vztah Čechů ke kutilství? Uvědomují si, že je zdraví prospěšné nebo vzbuzuje spíše posměch a je spojeno s podivíny, kteří v penzi nemají co na práci? A platí opravdu, že Češi mají ke kutilství blízko nebo jde o ničím nepodložený mýtus?

Těmto tématům se věnovala agentura pro výzkum veřejného mínění ppm factum research. Vyplynulo z něj, že Češi si pod pojmem kutilství představují činnost, která přinesla hmatatelný výsledek. Tedy například postavení plotu, krmítka pro ptáky, boudy pro psa, zahradního domku, natření plotu. Stejně tak označují práce v domě, například malování stěn, tapetování, zabudování svítidla, sestavení nábytku. Sedmdesát osm procent dotázaných uvedlo, že tyto práce dělají proto, že jim přinášejí pocit sebeuspokojení, dodávají jim sebevědomí. Klidně by si mohli dovolit zadat je odborníkům, ale nechtějí. Zkrátka, mají z nich pocit dobře odvedené práce, která má smysl. Padesát devět procent dotázaných uvedlo, že tyto práce dělají proto, že jimi udělají radost někomu jinému, nejčastěji partnerce či dětem. A to je podle nich na tom nejpříjemnější.

A ještě jeden zajímavý údaj. Muži se v hodnocení sama sebe drželi zpátky. Pouze dvacet čtyři procent z nich se označilo za manuálně zručné. Naopak téměř polovina žen tvrdila, že ten jejich muž manuálně zručný je. Je to jasné, pánové se podceňují. Dámy ocení jako manuální zručnost i maličkost, jako je třeba zavěšení poličky nebo natření lavice. Možná je to tím, že v mladé generaci kutilů ubývá, a tak jsou mladé ženy nadšeny z každého projevu kutilství.

Fakt je, že mnozí mladí muži ani nemají příležitost se takovým kutilským pracím naučit. "Když jsem byl mladý, táta měl dílnu a stále se něco opravovalo. Cokoli se porouchalo, snažil se to zprovoznit a mě to učil. Dnes se věci zkazí, tak se vyhodí a koupí se nové. Mladí nemají příležitost ani důvod se učit kutit," říká sedmdesátiletý Jaromír z Ostravy.

Názory lékařů na prospěšnost domácích prací ho potěšily, dostává se totiž na toto téma do sporů s manželkou. On je nejraději na chalupě, kde má neustále hodně práce. Seká trávu, štípe dříví, hrabe listí, neustále něco natírá, opravuje. Ona mu vyčítá, že nikam nechodí a dává mu za příklad stejně starého kamaráda, který o víkendech vyráží na drahém horském kole do Beskyd. "Jenže kamarád nedávno skončil v nemocnici. Spadl z kola a lékaři mu řekli, že se jednoznačně přetěžuje. Že by měl zvolit pohyb přirozenější, odpovídající věku. Já zastávám názor, že je lepší naštípat hromadu dříví, než funět na kole tam a zpět," tvrdí Jaromír.

Každopádně toto vše můžeme brát jako zprávu pro starší dámy, které občas hudrují, že jejich muži tráví v penzi hodně času v dílnách, v garážích, na zahradách. Važte si toho, dělají to pro své zdraví, i když to možná netuší.

Zdroj ZDE.